příběch jednoho kluka (1.část)

28. července 2011 v 23:43 | Creature
!!UPOZORNĚNÍ!! - příběh se vám nejspíš nebude líbit pokud nemáte rádi YAOI nebo Shounen-ai (pro ty co těmhle slovům nerozumí :D znamená to - že v příběhu se mohou objevovat páry typu kluk s klukem...)takže komu se tohle hnusí ať okamžitě přeskočí tenhle příběh!! No... já vás varovala....ještě poznámka - příběh je psán z pohledu kluka (jestli vám to ještě nedošlo :D)
Předem se omlouvám za chyby :)

Procházel jsem se po prázdném parku.Nedivil jsem se že je tu tak prázdno...Kdo by také za tohohle počasí chodil do parku?Proto jsem si tohle místo a tenhle čas vybral...Jsem tu naprosto sám..
Těžké ledové kapky dopadávali na zem za doprovodu hromů.Tu a tam se na temné obloze objevil i blesk.Nádherná atmosféra...
Vybočil jsem z cesty a prošel okolo vysokých stromů přímo na vrchol kopce.Rozhlédl jsem se po okolí.Byl to krásný pohled , výhled jsem měl až na rodinné domy které se pomalu ztrácely v mlze.Svalil jsem se do mokré trávy.Oblečení bylo naprosto promočené a všude se na mě nepříjemně lepilo.Byla mi zima , ale do jisté míry jsem to dokázal ignorovat.Prohrábl jsem si své černé vlasy aby mi nepadali do očí.Potom jsem položil ruce do trávy.Okamžitě se semkli do pestí.Sevřel jsem je tak moc ,že jsem si nehty prorazil kůži .Po dlaních mi slékala krev.
Déšť zesílil v liják , a já se najednou cítil tak slabý...
Kapky deště se mísily s mými vlastními slzami.Ano...Brečel jsem...
Nebyl jsem rád , že se moje pravá stránka projevila , ale pořád lepší než kdybych se rozbrečel v davu lidí...
Lidé mě vnímají jako zamlklého člověka, tedy pokud si mě vůbec všimnou.
Lidé , co se semnou náhodou dají do řeči , už takovou chybu nikdy neudělají.
Svoje pocity , zkrývám pod maskou , kterou se nikomu nikdy nepodařilo prohlédnout.I přes to , že se skoro vůbec neusmívám , svou bolest na sobě nedávám znát.Nyní mě však bolest plně ovládla...
Celý jsem se klepal , řekl bych že jsem byl možná podchlazený.Nevadilo mi to.Nemám co ztratit.
Už jsou to dva roky , co jsem o všechno přišel...Už nemám pro co žít...
Cítil jsem se tak sám.Tak opuštěný.
Nikdy bych netušil , že přijde někdo , kdo mě zachrání....


pokud se bude líbit , přidám i pokračování ;))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 creature creature | 29. července 2011 v 0:50 | Reagovat

omlouvám se za chybu v nadpisu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama