Říjen 2011

Báseň od Iharu

26. října 2011 v 20:42 | Iharo Senshi Kokoro,Creature
Tuhle báseň napsala Iharo , a já jí sem dávám protože se mi hodně zalíbila...Ta holka má prostě talent!

Co je to za pocit?
Pocit že bez tebe nedokážu žít.
Co to znamená?
Jsem snad něčím zmámená?
Přidali mi něco do pití?
Nebo úpal z toho jak dnes slunce svítí?
Říkáš tomu láska. A já to nazvu jed.
Máš slzu v oku a říkáš že mé srdce je led.
Uznávám máš pravdu.
Já chráním se jen, abych nezažila další zradu.
Někdy lepší nevěřit, než věřit mylně.
Tvrdíš že mýlím se silně?
Nechci ti svými slovy ublížit.
Nechci tě nijak ponížit.
Jen zklamání z života už mám dost.
A na city mám už zlost.
Nemůžeš za to ty, to já.
Já jsem tady ta zlá.
Proč lásku odmítám ptáš se.
Bez ní se mi zatím žije snáze.
Tak vstaň, utři si slzy a nestůj tady v dešti.
Mé kamenné srdce nic neobměkčí.
Ty opravdu vstáváš, v dáli mizíš.
Zdá se mi to nebo pod kola auta míříš?
V hlavě se mi světlo ukázálo.
Oživilo to co oživit se bálo.
Jako bych se probudila ze sna.
Minulosti je to teď kopie přesná.
Náhle cítím to co tehdy.
Dlaně rozrývám si nehty.
Slyším zvuk motoru,
vidím tvou podobu.
Teď nebo nikdy.
Cítím že bez tebe nechci další dny.
Běžím rychleji než umím.
Zastavit tě přece musím.
Teď když jsem se probrala.
Když jsem konečně poznala,
kolik pro mě znamenáš.
Když vidím co kvůli mě děláš.
Kamenná zeď se rozpadla.
A slzy z mých očí dělají zrcadla.
Natáhnout ruku, ještě o něco víc.
Musím se omluvit a tolik ti říct.
Mám tě, tvou mikinu pevně držím ve zkřehlé dlani.
Koukáš se na mě a pak na ni.
Už nemám sílu.
Nebi vzdávám stovky díků.
Neskočil jsi a stojíš přede mnou.
Nohy se mi třepou pod tou útěchou
A však nespadla jsem, někdo mě zadržel.
Pozvednu oči a ty tvé mě lapí, úsměv na tváři se ti v tu chvíli skvěl.
Schoulím se v tvém objetí.
Láska si rozumu mého vyžádala oběti.
Mozek odjel na Bahamy.
O bezcitném mém srdci, už zbudou jenom fámy..

---zatím bez názvu--- (3.část - 2/3)

25. října 2011 v 22:33 | Creature and Trouba
Další část našeho spoluautorského příběhu :) Pozn. Je fakt krátká , nemám teď moc času na přepisování, takže sorry :D

Samuel

Vběhl jsem do třídy, zase měl ten nepopsatelný výraz..Něco jsem zamumlal ,vzal ho za ruku a dotáhl na chodbu.
"Darrene, nerad ti přidělávám starosti ,ale učitelek v naší třídě ubývá...nejspíš se tě bojí , a já chci zjistit proč!Prosím pojď semnou!"
Povzdechl si ,a přikývl, asi se mu nechtělo , což jsem chápal...
Tak jsme vyrazili...

Darren

Zastavili jsme se až před sborovnou.Hlas učitelů dolehl až sem, i přes zavřené dveře.
"Ten kluk!Měla bys ho vyhodit ze školy!" podle pisklavého hlasu , bych řekl že to byla učitelka hudebky.
"Ty víš že ho nemohu vyhodit jenom tak..." řekl tentokrát ředitelka.
"Vyděla si ho?! Má piersing v obočí a ve rtu!Dokonce jsem vyděla že má tettování! Je divnej! A chová se ještě divnějc!Chová se jako nějakej masovej vrah! Jestli sem bude i nadále chodit, odmítám tuto třídu učit..." stěřovala si učitelka dějepisu.
Slyšel jsem jak ostatní ve sborovně přitakávají.
V Samuelpvi to vřelo...byl...rozčilený,ale ...co ho tak naštvalo?
"Takhle přece normální člověk nevypadá!!" zaječela matikářka.
Tohle byla pro Samuela poslední kapka...Otočil se na patě, a odcházel pryč.
Nevím proč... ale otočil jsem se , a běžel za ním...

---zatím bez názvu--- (3.část - 1/3 )

15. října 2011 v 10:28 | Creature and Trouba
Takže kus 3. části je tu ! =D dala bych sem toho víc , jenže máme teďka tak trochu problémi nalézt papíry na které jsme s Troubou psali =D (máme toho totiž už opravdu hodně) , a všechno ještě komplikuje moje zlomená ruka ,ale hlavně moje obrovská lenost =D ... takže jsem se po dlouhém ukecávání překonala, našla aspoň jeden papír a dokopala k tomu i Troubu .... takže voala kousek 3.části =DD

Samuel
Byl jsem už ve třídě když se objevil Darren.Něco měl v ruce - asi zápisky...
Přišel ke mě , a zahloubaně se na mě podíval...
"Darrene, jaké je vlastně tvoje přijmení?" vypálil jsem na něj zničehonic , když si vedle mě sedl. asi jsem otravný...
"Proč tě to zajímá?" zeptal se otráveně.
Promluvil na mě!! potěšilo mě to...ale , jak mu mám vysvětlit proč mě to zajímá?? ... takhle těžká otázka , zase jsem si zavařil...
"Protože.......jsi můj spolužák a já znám jména všech mých spolužáků..kromě tvého"
vykoktal jsem nervozně.
"Moje jméno je Shan (pozn. čte se "šejn").."
hmm... zajímavé...
"Odkud jsi??"
"........." mlčel... zase
"Co máš rád?"
"........." opět mlčel... už mě stím svým neustálím mlčením začínal štvát,ale já jsem jeho štval nejspíš taky..
*zazvonilo* učitelka nikde...
"Mohl bych tě nakreslit??" zeptal jsem se s naprosto nevinným výrazem.
Trhl sebou ,očividně jsem ho vyvedl z míry, asi to nečekal...Překvapeně se mi podíval do očí a mlčel, štval mě hodně!
"Proč na mě tak koukáš?! rád kreslím a ty se mi líbíš!" zrudnul jsem když mi došlo co jsem vlasně řekl ,odvrátil jsem pohled a zmlknul jsem..
Učitelka nepřicházela a nikomu se pro ni nechtělo,tak jsem se zvedl a šel jsem pro ni.
Došel jsem ke sborovně když jsem uslyšel "Ten novej žák mě děsí!! jestli tu zůstane odmítám tuto třídu nadále vyučovat"
To mě naštvalo..Rozeběhl jsem se zpět ke třídě, za Darrenem...

Darren

Přišel jsem do třídy a sedl si vedle toho blonďáka...myslím že říkali , že se jmenuje Samuel...Sotva jsem dosedl , znovu začal s výslechem.
"Darrene, jaké je vlastně tvé přijmení?" zeptal se.¨
Schoval jsem si obrázek do kapsy,Teď není ta správná chvíle , abych se ho na to zeptal...
"Proč tě to zajímá..?" opáčil jsem mu.
Nevěděl co říct,a le eviděntně ho potešilo že jsem na něj promluvil.Trochu zrospačitěl a vykoktal "Protože jsi můj spolužák a já znám jména všech mých spolužáků...Kromě tvého.."
"Moje jméno je Shan..."
zamyslel jsem se...
"Odkud jsi..?"
"......."
Byl jsem natolik zamyšlený že jsem si nevšiml ,že se mě na něco ptá.Jenže on se nehodlal tak lehce vzdát...
"Co máš rád?" pokračoval.
"......." opět jsem mlčel, ale teď už úmyslně.Určitě by ho nezajímalo co mám rád, ikdyž toho moc není.-.
Chvíli nad něčím přemýšlel ,ale pak doširoka otevřel oči a s naprosto nevinným a roztomilím pohledem se zeptal "Mohl bych tě nakreslit..?"
Tahle otázka mě naprosto odrovnala...Překvapeně jsem se mu podíval do očí,
Můj pohled mu vadil... Proč cítím zklamání?
Co to semnou ten kluk provedl..?!
Už už se mi na ústa drala odpověď, že jednou už mě kreslil, ale naštěstí jsem svůj jazyk ovládl a zůstal jsem zticha..
"Co se na mě tak díváš?! rád kreslím a ty se mi líbíš!"
Jeho obličej zčervenal a najednou jsme ani jeden nevěděli kam s očima...
Samuel sklopil hlavu a odešel ze třídy.
Naštval jsem ho?
Proč mě sakra zajímá ,jestli jsem ho naštval..?!tohle by mi mělo být jedno...
¨Ten kluk je otravnej!!
Seděl jsem na nepohodlné školní židli, díval se z okna a ignoroval dění kolem sebe.Zničeho nic do třídy přiběhl Samuel , tvářil se rozčileně...Všechny pohledy se stočili na něj když zakřičel do ticha které vzniklo "Darrene, mohl bys prosímtě semnou?!" nečekal na mou odpověď ,prostě mě chytil za ruku a doslova odtáhl ze třídy.
Překvapeně jsem se na něj podíval.
Co to sakra dělá..?!
"Darrene ,nechti ti přidělávat starosti ,ale učitelek v naší třídě ubývá ,bojí se tě ,a já chci vědět proč!Pojď prosím semnou!"

Opravdu mě nezajímalo co si o mě učitelé myslí...ale Samuelovi na tom očividně záleželo,..
Vůbec se mi nikam nechtělo, ale... nemůžu mu říct ne..
Povzdechl jsem si a přikývl.
To bude zase něco...